Drobné radosti v posledních dnech

Taky se tak strašně nemůžete dočkat toho pravého jara? Chvíli je nádherné počasí zalité sluníčkem a druhý den se pohybuje teplota kolem nuly, nebo i pod ní a psa by ven nevyhnal. Je to v únoru asi normální a jaro je vážně ještě dost daleko, ale na mě to letos nějak leze a na jaro se hrozně moc těším. Pořád se ale snažím oddalovat jarní výzdobu i doma, ale jak dlouho to ještě vydržím, to teda nevím.
A tak jsem vyráběla srdíčka z tvarovací hmoty, která se pak upekla v troubě. Byl to tak trošku dárek manželovi a teď nám zdobí byt.

Taky se mi povedlo ukecat mou drahou polovičku ke koupení a namontování nové pákové baterie k dřezu. Jsem nadšená a hlavně se mi ke všemu strašně moc líbí, myslím, že jsem měla při výběru šťastnou ruku. Možná je to drobnost, ale mám obrovskou radost.

A další kuchaňková, povedlo se mi vymyslet co se všelijakýma pytlíkama ve špajzu, které mě už hrozně zlobily, protože se věčně sypaly kam neměly.

Taky jsem si dala o víkendu do nosu. Miluju ty rána, kdy nemusíme nikam spěchat a mám čas na nachystaní i třeba složitější snídaně. A ještě lépe, když ji pro mě nachystá někdo jiný. Mé chuťové buňky zatoužily možná po obyčejném jídle, a to po chlebu s vařeným vajíčkem a zelenou cibulkou. Když máte navíc čerstvoučký krajíc chleba, není větší lahůdky.

A když už jsem u toho jídla, musím se pochlubit i svým nákupem. Včera jsem letos poprvé vyrazila na trh a tak trošku napjatě čekala, jestlipak už tam vážně budou trhovci prodávat čerstvou zeleninu a ovoce. No neodolala jsem a nakoupila. Nějak mi to udělalo obrovskou radost a tak se s fotkou podělím i s vámi.

Musím říct, že se k nám domů přeci jen nějaké to jaro propašovalo. Na procházce jsme narazili na nádherné kočičky už obřích velikostí, takže věřím, že jaro je skutečně už za kopcem. No nemohla jsem odolat a několik větviček jsem si donesla domů a teď mi krášlí byt. Kromě toho mi už vykvetly i větvičky ze zlatého deště, které nahradily nádhernou kytku ve váze z tulipánů a narcisů.

Tímto se pro dnešek loučím a budu ráda, když mi dáte vědět jak to máte s předjařím a jarem u vás doma.

Procházka Starou Prahou

Krásné sobotní odpoledne, dneska jen krátce, protože mě čekají ještě nějaké povinnosti a asi to dnes bude více o obrázcích, než psaní.
V tomto týdnu jsem měla možnost zase po delší době navštívit Prahu a protože je to pro mě pořád ještě cizí město a opravdu znám jen turistické památky, tak jsem využila volný den na trajdání právě po Staré Praze.

Procházka to byla opravdu krásná a zase jsem nasála atmosféru velkoměsta, která tady u nás tak trochu chybí. Počasí se celkem vydařilo i když byla neskutečná zima a určitě bylo i pár stupňů pod nulou a tak jsem s prokřehlýma rukama nevyfotila všechno co bych chtěla, ale bylo to fajn.
Teď už se s vámi ale musím rozloučit a popřeju vám nádherný víkend. Tady u nás na severu Moravy je nádherné slunečné počasí a já doufám, že to vydrží i do zítřka. Tak tedy krásné předjaří. :-)

Nedělní

Krásný den, je neděle a to je čas k lenošení, trávení času s rodinou, focení a jednoduše čas na odpočinek a koníčky. V průběhu týdne jsem si našla i čas na procházku, na užívání si přírody a první věc, o kterou se s vámi chci poděli je můj nový "strom". Né nebojte, vážně není vánoční.

Balkón už čeká na jaro a i když pomaličku některé rostlinky raší a zelenají se, pořád je to tam ještě takové prázdné, proto jsem si do květináče přiesla obří větev břízy z nedalekého lesa.
Taky jsem si přivezla úžasné formy na pečení z kameniny, jedna je ve tvaru srdce a druhá vypadá jako bábovka bez středu. Jak je ale využít, když zorvna nepeču? No nasbírala jsem do jedné z nich šišky z borovice a dekorace je na světě.

Už aby ta letošní zima nezima byla za námi, když vykoukne sluníčko tak to vypadá skoro jako by už jaro klepalo na dveře, ale nezapomínám, že je teprve únor a tak si dávám do nosu.

Kromě toho se mi povedlo konečně koupit si poklop na buchty, bábovku nebo i třeba chlebíčky. Hrozně moc jsem ji chtěla, protože mě mrzely okorané dobroty, které se nesnědly hned. Takhle jsou pod skleněným poklopem rovnou na očích a zároveň neosychají.

A sešly se mi vlastně dva, jeden jsem dostala a používla ho snad kdysi moje babička. Je moc hezký broušený v světle růžovém provedení. Velikostně se hodí špíše na aromatické sýry, hermelín, nebo podobné drobnosti. No já už tam zabydlela vyzrálý sýr, který se v poklopu krásně vytemperuje před konzumací a přitom neobtěžuje silným aroma. A teď mám poklopy dva. Mám z nich ale obrovskou radost, využuju je oba na 100%. Je to takový malý a velký brácha.

 No jak jsem říkala, je čas i na chvíle s rodinou. Vytáhli jsme staré člobrdo, takové to s obrázkama pro děti, které ještě neumí počítat a i když u nás v této kategorii už nikdo není, bylo to vážně prima.

Srdíčkově

Blíží se Valetýn, svátek všech zamilovaných a aniž bych to plánovala, sešlo se mi pár srdíček i doma. Myslím, že s blížícím se 14 únorem se to docela i hodí.

Barmborové srdíčko

 Vůně pomeranče mi tak trochu ještě připomíná Vánoce, které skončily vlastně nedávno, a zároveň srdíčka už přináší další svátek, svátek zamilovaných. Ten čas tak letí...

Vůně pomeranče

I pod stropem mi v visí jedno proutěné srdíčko, které jsem úplně náhodou objevila v kik. Určitě ještě poslouží i s různýma obměnama po celý rok a to ne jen pod lustrem v obýváku.

No, není to zrovna srdíčko, ale barvou se mi k Valentýnu nějak hodí. No řekněte sami, nevypadá tohle exotické ovoce dokonale? Ta příroda je tak nápaditá.

Tak a drobný tip na dáreček. Po pravdě nemám moc v lásce tenhle pro mě píše komerční svátek, ale na druhou stranu drobná radůsta není naškodu. Úplně postačí dostat nebo darovat takovouhle hezkou pixličku bonbonů. Určitě potěší. Škoda jen, že tyhle dobrůtky mám z Francie, ale určitě se dají podobné sehnat i u nás.

Jak vůbec oslavujete Valenýna vy? Máte rádi dárečky, potrpíte si na nich, nebo je naopak rádi rozdáváte svým blížkým a milovaným? A nebo si projevujete lásku každý den a tudíž je pro vás tenhle svátek zbytečný? Za vaše komentáře budu moc ráda.