Mateřídouška, bylinka mého dětství.
Stačí si přivonět a všechny vzpomínky, jsou jako živé..
Jak jsem běhala po louce v dětských šatech a střevíčcích a chytala luční koníky do dlaní.
Jak jsem sbírala bylinky na čaj.
A nebo jak jsme leželi s mými bratry, maminkou a tatínkem na louce v mateřídoušce a hleděli na noční, letní oblohu, kde se proháněly meteority.
Všechny ty vzpomínky na prázdniny u babičky s vůní téhle kouzelné bylinky.
Tak jsem se dnes na chvíli vrátila znovu do dětství a natrhala jsem si tu voňavou kytičku, to abych si mohla v zimě připomenout léto.
Tak i když všechny blogy právě voní levandulí,
pro mě je symbolem léta právě skromná a nenápadná mateřídouška.
Poklad a vzpomínka na prázdniny...
Žádné komentáře:
Okomentovat