První sníh...

Dnešní probuzení bylo opravdu vcelku nepříjemné.

Zazvonil telefon a cizí hlas promlouval k mému rozespalému já.

No kdo by to neznal.

Přijeďte si pro nemocné dítě do školy v přírodě.

No co se dalo dělat, vylekali mě pořádně, protože podle popisu jsem myslela, že Adam mele opravdu z posledního.

 

No co vám budu povídat, 

strašili různýma chorobama a tak jsem cestou uvažovala,

jak pojedem na pohotovost, aby co nejdříve dostal léky.

No nakonec to nedopadlo tak zle,

místo zákeřné angíny nebo chřipajzny je to jen nějaká drobnější viróza,

ale cesta více než dvě hodiny tam a pak ještě zpátky 

byla úmorná, ale...

...viděli jsme letošní první sníh na vrcholcích smrků,

zasněžené horské pastviny

a krajinou na obzoru jako pocukrovanou.

A tak už se začínám těšit na tu pořádnou zasněženou zimu,

i když jsem ji vlastně nikdy moc neměla ráda. 

Asi je to věkem...

:-)

 

Vaše

Mar.tečka