Moje první rande s kvetoucím čajem

O tom, že existuje něco jako kvetoucí čaj, už jsem slyšela. Jak to ve skutečnosti vypadá a jak vůbec chutná, to jsem do nedávna neměla ani ponětí. Až jednou, za chladnějšího dopoledne, oblečená spíše na letně tropické teploty a s kostmi prokřehlými zimou jsem se rozhodla tuhletu věc prozkoumat. S rodinou jsme zapluli do cukrárny (to bylo ještě na dovolené) a objednali si tuhle specialitku. Měla jsem si vybrat z několika druhů, podle obrázku. Po pravdě, moc jsem tomu nevěřila, že čaj rozkvete přesně jako na obázku a doknce mě slečna upozornila, že je to jen orientační. Já si nakonec zvolila ten nejbarevnější s jasmínem žlutou chryzanténou a nějakou kytkou jejíž název si už nevybavuju, ale podobala se až nápadně jeteli. Má drahá polovička si vybrala jasmínový květ s lilií, abychom teda viděli, jestli v nich bude nějaký rozdíl.
Po chvilce nám slečna přinesla menší skleněnou konvici plnou horké vody, spolu s dvěmi mističkami na kovovém podnose. Krása na první pohled. K tomu sáčeček s oním  čajovým "zázrakem".

Zatím jen horká voda

 Neustále mi vrtalo hlavou, k čemu že asi jsou u každého čaje dvě mističky. No, tuhle záhadu jsem odhalila až ke konci čajového dýchánku, což je trošku škoda. Ale pěkně popořádku.
Rozbalila jsem pytlík s čajem a netrpělive ho hodila do konvičky.

Čaj po rozbalení vypadá nějak takhle

Chvíli se vznášel na hladině a podivně se kymácel a až za delší dobu pozvolna klesl ke dnu a rozkvetl. Byla jsem překvapená, že to chvíli trvá. Bála jsem se, že mi tahle chvilka uteče, než si připravím foťák a ono ne. Květ vypadal přesně jako na obrázku a já doteď nechápu, jako to umí uvázat pokaždé stejně. (Čaj se totiž váže ručně.)

Už se louhuje

A tahle krásně vykvetl

No nevypadá to jako jetel?

Druhý ze dvou čajů se choval trošičku jinak. Po vhození do konvičky klesl prakticky okamžitě ke dnu a začal se opět pozvolna rozvíjet. Přesně takhle jsem si to představovala. Rozdíl byl jasně daný tím, že moje žlutá chryzanténa měla v suchém stavu poněkud šiškoidní tvar, kdežto lilie byla spíše kulatá a tak si dříve sedla na dno.

Čaj liliovitý

Po rozvinutí

Chuť obou čajů byl zpočátku podobný, jen ten můj mi přišel silnější. Časem byl rozdíl markantnější a čaj s chryzanténou získával čím dál drsnější chuť, jako by v něm byl heřmánek. Časem se ale oba čaje vyrovnaly a byly neskutečně hořké a plné tříslovin, které se do výluhu extrahovaly.
Pořád ještě uvažujete k čemu že je ta druhá mistička? No jistě, zelený čaj se přeci nesmí louhovat dlouho jinak je nepoživatelný. Jasně že jsem toto pravidlo znala, ale zkrátka jsem si to ani neuvědomila. A řekněte sami, nebyla by škoda připravit se o tu krásu, pro kterou byl stvořen?