Nemocně

Krásnou sobotu, i když počasí u nás dneska nevypadá zas tak nádherně jako na konci pracovního týdne, ale mi to ani nevadí. Skolila mě nemoc a tak už několik dní trávím v posteli s hrníčkem horkého čaje a penicilínem. Je mi líto, že jsem si nemohla užívat sluníčka plnými doušky jako vy, ale ono zas i to počasí převlékne kabát na opravdické jaro. I rostlinky potřebujou hromadu vláhy a já si uvědomuju, tak snad začne pršet pořádně a né jen pár kapek, jako doposud.
V minulém týdnu jsem stihla vysít pár semínek, nasadit cibuli a ostříhat loňské odkvetlé chryzantémy, jen škoda, že né na své vlastní zahrádce. Taky jsme s rodinou a přáteli zvládli celkem zdárně první opékání buřtů, které byly úžasné a při té příležitosti jsem dostala recept na domácí jogurt, který jsem samozřejmě musela hned vyzkoušet. Ale recept snad až někdy příště. Věřte nebo ne, konečně nastala i ta chvíle kdy jsem si stihla vychutnat první šálek kávy na balkóně, i když zachumlaná až  po uši do deky. Taky máme úžasné nové židličky na balkon, které jsou ještě ke všemu perfektní v tom, že až nastane období plískanic a mrazu, dají se jednoduše složit a uklidit a nezaberou skoro žádné místo.

Jsem z nich nadšena a myslím, že ještě dlouho budu. A jako bonus doplňují náš už téměř tři roky starý stoleček, jako by k němu patřily už odpradávna. Taky jsem opožděně stihla popřát bráchovi k jmeninám a upéct mu fantastický hruškovo-čokoládový koláč, který jsem naštěstí stihla vyrobit ve dvou exemplářích. Ten náš však nedočkal ani 24 hodin.

A tak se hrabu ve fotkách z minulého týdne a říkám si, že se těším, až zas vyrazíme všichni někam ven, za sluníčkem a třeba rovnou na nějakou tůru. Ježe teď si budu muset ještě nějakou tu dobu počkat. Krásný víkend vám všem a spoustu zdraví.

Jaro a 40 dní do Velikonoc

...tak už je konečně tady. S březnem si už konečně připouštím, že jaro je tady a nic ho nezastaví. Snad už ani sníh, ale zima se ještě občas může ukázat v podobě ranních mrazíků, aby se taky vytáhla a trošku nás postrašila. Jenže já už se nedám. Konečně i já jsem neodolala jaru a osázela si balkon nádhernými jarními kytičkami. Je to pro mě obrovská nádhera a i když ta krása vydrží jen celkem krátce, zatím si ji opravdu užívám plnými doušky. Každý den se odhodlávám i na první čaj vypitý na balkoně za stolečkem, ale na ten si asi budu muset ještě chviličku počkat.

Všimli jste si jak mi roste na balkoně pažitka? Letos je to nejranější bylinka vůbec. Na to že je už několikrát ošmikaná na chleba, do polévky, nebo do karbenátků či brambor, roste obdivuhodně a je vážně lepší než ta koupená v obchodě, která má chuť spíše jako tráva.
V neděli jsem s mužem vyrazila na procházku. Je to nedaleko, přesto jsme se tímto okolím ještě netoulali. Byl nádherný slunečný den a díky foťáku jsem měla možnost některé střípky z této procházky zachytit napořád. Našla jsem na jedné louce kvést už i podběl. Nějak jsme se pozastavovali na jeho jménem a pokud někdo víte proč se podběl jmenuje právě podběl, přesto že je žlutý, budu ráda, když mi to objasníte.

 

Dneska je ale takzvaná popeleční, neboli škaredá středa. Pro někoho den jako každý jiný, pro křesťany začátek postní doby. Je čas se zastavit a třeba si i něco odepřít, jako například koukání na televizi, a místo toho věnovat čas rodině, sobě, nebo lidem, kteří za naši společnost budou rádi. Přeju vám, abyste dnešní den a celých 40 dní do Velikonoc prožili co možná nejlépe a s pokorou.

Estonský kringel

Krásný nedělní podvečer přeju, mí milí čtenáři. Protože jsem se poslední dobou dala do pečení s takovou chutí, že neuplyne týden abych neupekla dvě až tři buchty, koláče nebo štrůdly a při téhle rychlosti je spousta prostoru pro nové recepty i experimenty, rozhodla jsem se, že se s jedním z nich podělím i s vámi tady na blogu. Jedná se o tradiční moučník z Estonska který je fakt hrozně moc dobrý a hlavně velmi efektní. A jako bonus, dá se naplnit různými náplněmi a tak vlastně může být pokaždé jiný.

Já jsem použila tradiční náplň podle receptu a pokud máte rádi skořicové šneky, tak přesně tuhle chuť čekejte až se zakousnete do ještě teplého skořicového krinegelu. S mlékem, nebo kakaem je to výborná snídaně.
Ale jak vlastně na to?

Ingredience na těsto:
- 250 ml mléka
- 2 žloutky
- 50 g rozpuštěného másla
- 1 PL cukru
- 1/2 ČL soli
- 600 g hladké mouky
- 40 g droždí (já používám sušené v obalu s modrým ptákem)

Ingredience na náplň:
- 10 PL cukru krupice
- 3 ČL skořice
- cca 100 g změklého másla

 Postup:
Těsto zpracujeme obvyklým způsobem, já všechny přísady šoupnu do domácí pekárny a za necelé dvě hodinky můžu s krásně nadýchaným a vláčným těstem pracovat dále.
Těsto rozdělíme na dvě poloviny, protože je ho dost na dva menší pletence. Rozválíme na velký plát a potřeme změklým máslem.

 Pak už jen posypeme polovinou náplně a pevně svineme jako štrůdl.

Teď nastává ta nejzajímavější část celého receptu. Štrůdl rozřízneme na polovinu a obě poloviny jakoby zapleteme v cop ze dvou částí.

Pak už jen necháme chvilku nakynout na plechu a dáme do předehřáté trouby na cca 175 stupňů a necháme péct asi 20 minut. Totéž uděláme s druhou polovinou těsta, mi oba kruhy vešly na jeden plech.
A pak už nezbývá, než čekat než ta dobrůtka vychladne.
Originální recept ze kterého jsem čerpala je tady.
Znáte tenhle recept, nebo je to pro vás novinka? Určitě mi dejte vědět jak vám kringel chutnal a jeslti se chystáte i na jinou než skořicovou náplň.