Víkend jako malovaný

Víkend byl u nás na Severu Moravy krásný, plný slunečních paprsků a vůně pozimu. Proto jsme se vydali ven, do přírody. Celý týden jsem se těšila na prodejní "výstavu" v Rožnově pod Radhoštěm, s názvem Podzimní zahrada. K dostání měly být různé druhy květin, ručních výrobků a produktů z proutí a to je pak něco pro mě.

Cesta byla krásná, plná podzimních barev a sluníčka. Výstava samotná byla vcelku příjemná, jen jsem čekala větší prostory. Květin bylo na výběr opravdu dost od chryzantén, růzých cibulovin, až po exotické rostliny. No zkrátka pastva pro oči.
Žádnou z kytiček jsem si ale domu neodvezla, protože jaksi nedisponuju zahrádkou a balkónovky tam zrovna nebyly příliš zastoupeny. I přesto jsem se kochala tou nádhernou. S výrobky z proutí, keramiky a dřeva to bylo trošičku horší, ale jeden stánek s dřevěnými produkty se našel, taky jeden stáneček s košíky a podobnými výrobky a pár stánků s keramikou v selském stylu. No neodešla jsem s prázdnou a mám doma nový košík. Chtěla bych ho prioritně používat na zeleninu a ovoce, zvláště na nákupy na trhu bude ideální a od toho se odvíjel i tvar a velikost. Jsem s ním zatím moc spokojená, jen jsem doma zjístila, že je nějaký moc veliký, než jaký se mi zdál na trhu, ale to vůbec nevadí.
Odvezla jsem si taky lipový med i koflíček na tento včelí poklad, po kterém jsem pokukovala už dávno. Samozřejmě jsem utratila hromadu peněz za různé koření. Hrozně se těším až ho vyzkouším v kuchyni, to bude vůně a doufám, že i úžasná chuť.
Kdybych to ale celkově zhodnotila, čekala sjem trošku víc, navíc se platitlo vstupné, což mi přišlo úplně nesmyslné, ale chápu, že organizátor celé akce chce vydělat. Příště si počkám na nějaké jiné trhy, přesto ale nelituju návštěvy. Byli jsme prakticky celý den venku  na sluníčku a pak se prošli parkem, dali si oběd v příjemné selské restauraci a bylo nám fajn. Přesto příští rok tuhle akci asi vynechám.

Smrky v parku

Ani v neděli jsme neseděli doma a vyrazili jsme do lesa. Jak jinak než na houby a tak můj nový košíček na zeleninu našel využití i jinak. Počasí nám opět vyšlo a my měli možnost relaxovat v přírodě a bez lidí, které potkáváme neustále ve městě. Není nic lepšího než příroda. Načerpala jsem energii, jsem nabitá slunečními paprsky a i když lehce rozlámaná z neustelého shýbání se k hříbkám, jsem spokojená.
Nejhorší bylo ovšem danou úrodu zpracovat a tak už za tmy doma došlo na dušení a mražení hub, krájení a sušení. Ale věřím, že v zimě budu ještě moc ráda, že mám doma lesní hříbky a s jejich vůní si vybavím vůni lesa a procházky v přírodě.

úlovek lesních hříbků, v pozadí můj nový košík

Škoda jen, že nemůžete cítit tu vůni. V lednici mám ještě pěknou hromádků hříbků tak maličkých, že je škoda je rozkrájet. Už jsem si našla recept na úžasné zapékané houby a tak se těším, až ho vyzkouším. Doufám, že bude rodině chutnat.

Předsušení hub

Kolik asi zbývá slunečných dní, než příjde ta horší část podzimu? Doufám, že si užíváte tyhle dny minimálně tak jako já a nasáváte energii do chmurných dní. Určitě se ještě letos bude hodit.